Zdá se, že bůh počasí počal provozovat povětrnost jako sport, to jest se zvláštním zřením k rekordům. V několika posledních letech měli jsme stoleté rekordy mrazu, sucha, vedra a tak dále; letos jsme prošli dubnovými dny, které se mohou honosit čtyřicetiletým rekordem horka. Lidé říkají, že tak krásný duben nepamatují.
Krásný je; ale to ještě neznamená, že je dobrý. Předčasně se dalo do květu všechno, co jindy rozkvétá až koncem dubna; a květ, na který jsme se celou zimu těšili, odkvétá za jeden za dva dny, spálen žárem příliš prudkým. Veškeré květenství přímo hoří jako věchýtek slámy; včely, ještě malátné po zimě, nestačí oplodnit květy ovocných stromů – nebudeme se letos těšit na velkou úrodu ovoce. V několika dnech to nejkrásnější, to první a váhavě pokračující jaro dohoří; tím jsme o ně skoro ošizeni.
Jednou bychom si zase přáli rok bez klimatických rekordů, normální rok v každém ohledu průměrný; ne-li také v jiných obyčejných věcech života, tedy jistě v počasí není nad průměr.
Karel Čapek, LN, 19. 4. 1934
Žádné komentáře:
Okomentovat